Kobercový nálet centrálních bank a světová panika z recese

Fed zvýšil úroky nejvyšším tempem od roku 1994 a připouští možnost nárůstu nezaměstnanosti. Akcie se v reakci zhroutily, na kryptotrhu přibývají firmy na hraně bankrotu. EU mezitím představila nový kodex o dezinformacích. Přečtěte si výběr nejzajímavějších zpráv ze světa byznysu a financí.
Fed ztrácí iluze v boji s inflací
Americká centrální banka Fed se pouští do „all-in“ boje proti inflaci. Na letošním zasedání zvýšila krátkodobé úroky o 0,75%. Nejenže je to nejprudší zásah od roku 1994, na rozdíl od předchozích kroků byl méně očekáván.

Členové řady guvernérů si totiž dosud dávali větší pozor, aby týdny dopředu nastavili co nejpřesnější očekávání a zabránili tak šokům na akciovém trhu. Ještě začátkem minulého týdne se čekalo zvýšení o 0,5%, nová data však způsobila změnu přístupu.

Květnová inflace opět trhla rekord, zvýšila se i inflační očekávání Američanů (čím vyšší jsou, tím těžší se inflace potlačuje). Šéf Fedu Jerome Powell proto řekl, že s reakcí nemohli vyčkávat. Další důležitou změnou je odhad Fedu, že se do roku 2024 mírně zvýší nezaměstnanost.

Powell na tiskovce otevřeně přiznal, že se pokusí zpomalit růst cen i za cenu oslabení pracovního trhu. Recese je proto sice pravděpodobnější, Fed však bude nadále postupovat opatrně a spotřeba je nadále mimořádně silná, což zase ekonomice pomáhá.

Sesterské instituce v Británii a Švýcarku v tom nenechaly Fed samotný. Švýcarská centrální banka zvýšila úroky poprvé od roku 2007. Zvýšila tak hodnotu franku, čemuž se snažila roky zabraňovat (donedávna mu dokonce hodnotu stropovala). Boj s inflací začíná vyžadovat stále větší oběti.

Akcie i kryptomeny zachvátily plameny
Reakce investorů na kroky centrálních bank byla zpočátku paradoxně pozitivní. Powell totiž vyloučil, že plánují z podobně rychlých nárůstů provést standard. Krok navíc ukázal ochotu radikálně bojovat za cenovou stabilitu, která je z dlouhodobého hlediska pro ekonomiku dobrá.

Akciové indexy proto začaly v den vyhlášení (středa) stoupat. Hned druhý den však zažili solidní výpal. Populární americký index S&P 500 klesl na nejnižší úrovně od prosince 2020, od začátku roku je již ve 23procentní ztrátě. Evropské akcie také za den klesly o více než 2%.

Investoři se totiž obávají recese (alespoň dvě čtvrtletí poklesu HDP) americké ekonomiky a také chyb ze strany Fedu, který to s tvrdostí může přehnat a ublížit zdravým firmám. Podle JPMorgan současný akciový propad naznačuje 85procentní šanci recese (je to ovšem založeno na historických datech o poklesech před recesemi, reakce investorů může být přehnaná).

Pokud si myslíte, že to nemůže být horší, stačí se podívat na kryptotrh. Vlajková loď Bitcoin chvíli obchodovala pod 21 tisíc dolarů (ještě v listopadu atakoval 70 tisíc). Jen od této soboty zmizelo z tržní hodnoty kryptomen více než 200 miliard dolarů.

Kvůli prasknutí bubliny se dostaly do problémů mnohé firmy. Nejdiskutovanějším příběhem tohoto týdne byla platforma Celsius. Ta poskytovala spořící účty s dvoucifernými úroky, přičemž vklady dále půjčovala, případně investovala do aktiv spojených s decentralizovanými financemi.

Nyní je na hraně bankrotu a zakázala svým klientům výběry z účtu. Podobný osud čeká mnohé, kteří si půjčovali peníze na spekulativní investice.

EU představila nový kodex o dezinformacích
O lži a šikaně na sociálních sítích se na Slovensku poslední dny povídalo v souvislosti se zablokováním účtu Ľuboše Blahu. Stejné téma se řešilo i na evropské úrovni. Evropská unie aktualizovala svůj dobrovolný kodex o klamavém obsahu.

Původní standardy z roku 2018 obsahovaly 21 požadavků, jejich počet se nyní rozrostl na 44. Hlavní změnou je pokus zastavit vydělávání na dezinformacích. Sociální sítě budou mít povinnost nezobrazovat reklamu při příspěvcích, které autority považují za klamavý.

Jak se píše výše, kodex je dobrovolný. Většina technologických korporátů (Meta, Google, Twitter, Bytedance…) jej podepsaly a přislíbily zavedení mechanismů k jeho dodržování. Nic se jim však nestane, pokud tak neučiní.

To se má změnit příští rok, kdy by měly představit očekávaný zákon o digitálních službách. Jeho předmětem budou nová pravidla o regulaci obsahu. Při porušení mají firmy dostat pokuty až do výše 6% svých globálních tržeb (miliardy eur).

Dosud bylo častým problémem, že pokuty udělené po prohraných soudech byly pro giganty příliš bezbolestné. Problémem je také zachování objektivity – kdo určí, co je zavádění? Unie chce od firem systém odvolání, dosáhnout však najednou objektivitu i rychlost zákroků je nesmírně náročné.